Pozvánka na Košeráka do Kladna

odhalení, proč došlo právě na Košeráka / Kamelot

Divadlo V.A.D. zařadilo po třech autorských komediích do svého repertoáru dramatizaci povídky klasika I.B.Singera, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Jak myšlenka vznikla jsme se zeptali duchovní matky projektu Laury Lupincové.

Chtěla jsem dělat nějakou pohádku pro školky, ale nemohli jsme najít ten pravý text. Nejvíc to vypadalo na dramatizaci pohádek I.B. Singera. Současně jsem byla s upraveným textem Košerák od stejného autora na recitační soutěži. V létě na chalupě mě napadlo z toho udělat inscenaci a druhý den jsme měli nahrubo scénář. Pro děti to sice není, ale zato je to o něčem.

A o čem to tedy je?

Je to příběh silně věřícího člověka, který pociťuje rozpor mezi tím, co mu říká svědomí a tím, co se píše v Tóře. Během košerácké praxe se tento rozpor stále zvětšuje a vyvrcholí v samotném závěru inscenace. To téma nás oslovilo, protože je aktuální i dnes. My sice nemáme Tóru, ale máme jiné, světštější hodnoty. Ty hodnoty hájí ta samá společnost, se stejnými mechanismy a tlaky, kterými brání jedinci se odlišovat. Děj se dá říct jednou větou, všechno je spíš o pocitech a vnitřním zápase hlavní postavy. Právě převádění “nedějových” pasáží do divadelní podoby bylo to nové a neprobádané, co nás lákalo k odklonu od tradiční dramaturgie V.A.D.

Vaši diváci očekávají asi spíš další komedii….

Kde se to nabízelo, tam jsme se vtipným místům nebránili. Myslím, že když jsou vtipy ve smyslu celku, tak by neměly ubrat nic té hlavní výpovědi. Diváci si také musí mezi jednotlivými krvavými scénami odpočinout.

Takže se dá říct, že ve Vaší inscenaci teče krev proudem?

Ano. Krev, žluč a sliz.

děkuji za rozhovor K.L.