Rozhovor s Jirkou Sukem

Připomeňme, jakým řízením osudu se Rakovničák ocitl v kladenském amatérském divadle?

 To bylo tak, tedy alespoň tuším, že to tak bylo. Zavolal mi KL, že by potřebovali záskok v Upo. Ať prej si to rozmyslím. Kdy a kde se hrálo, to už si nepamatuju. (popř. doplň) Tou dobou jsem na Kladně i pracoval, tak jsem na to drze kejvnul s tím, že: Kdy bude zkouška? KL: No, mrkni na video a kdyžtak si to projedete s E(m)vou tam. Aha! Den D, na místě jsem byl včas, pozdravil se s těmi, které jsem znal díky jejich účastem na WR. Pak přijela Ema Spurná. ES: Kdo to je?! Přistoupil jsem: Ahoj, já jsem Jirka a dneska spolu budeme spát. A pan Vaněk už mi zůstal. Sorry, Karí. Pak přišel popremiérový ÚL, Sternenhoch, Fe-érie, Píseček a od prvopočátku Nikoločava. Takže, asi tak.

 Základně jsi ale z rakovnického souboru Tyl a ten se teď docela rozjel, že?

 Je to tak, DS Tyl Rakovník je mou domovskou scénou a spolupráci s V.A.D. jsem přijal jako takové “Letní sídlo” v období tvořivého útlumu v Tylu. V posledních letech ale Tyl zvedl hlavu, naskočil na vlnu dřímající energie a rozjel se v ukrutném tempu. Co rok, to nová inscenace, k tomu každoročně dál pořádáme Wintrovky. V loňském roce jsme vytvořili a premiérovali zcela nový koncept nesoutěžního festivalu pro dětí, mládež a rodiny s dětmi Popelka Rakovník – srdečně zvu na další 14.-.18.10.2026. Rozjela se i nová spolupráce na akcích s rakovnickým Sokolem, atd. Navíc mi teď padlo na bedra ještě “principálování” souboru, neboť naše vedoucí Alča Mutinská je dlouhodobě nemocná.

 Přijedeš ještě někdy na letní sídlo?

 To záleží na dramaturgii V.A.D. Jestli se “odmašličkuje” některá inscenace, ve které mám tu čest hrát, tak určitě ano. A je vlastně jedno, jestli to bude v zimě, nebo v létě. Rád přijedu i jen tak poklábosit na nějakou zkoušku či jinou akci.

 Jak umělecky fungujete bok po boku s Tvou ženou, úspěšnou písničkářkou Blondýnou? Znáš všechny její písně nazpaměť? Pomáháš jí rýmovat? Radíš jí? A ona Tobě?

 Já bych řekl, a pevně věřím, že Evička taky, že nám to funguje, vzájemně se doplňujeme a inspirujeme. Z velké většiny je znám. U nových písní bývám prvním kritickým posluchačem a už znám míru, kterou je schopna snést. S tvorbou se raději neangažuji, nejsem-li žádán. Vlastně vše vzájemně konzultujeme, ať je to hudba, divadlo, jídlo, výchova dětí. Také je velmi praktické, že za sebe vzájemně můžeme zaskakovat v práci v ZUŠ, když jeden, nebo druhý jede někam hrát.

 Co chystáš divadelního?

 To je praktická ukázka výše zmíněného. V domácí kuchyni teď často diskutujeme nad novou inscenací pro Tyl. V ZUŠ Rakovník realizujeme velký projekt, který nás teď plně vytěžuje. Autorský fantasy muzikál, ke kterému Evička napsala scénář a texty písní. Hraje tam cca 25 našich žáků plus dalších 25 muzikantů ZUŠkové kapely The Smallpeople. V plném proudu jsou přípravy Popelky a k tomu jezdíme po vlastech českých a hrajeme Nezbedného bakaláře a Camikadze. Revizora oprášíme a odjedeme šňůru letos na podzim.

 Co tě v divadle baví dělat nejvíc a proč?

 Nejvíc mě baví dělat divadlo, protože mám tu možnost a čest ho dělat s lidmi, které baví dělat divadlo. To je ta OCHOTNIČINA. Kolem toho je samozřejmě velká spousta věcí, zábavných i vyloženě… méně zábavných, které je potřeba dělat. Ale abych neutekl od otázky – setkávat se. To je to. Největší radost ale vždycky je, když to, co děláme, (a děláme to tak, aby se nám to líbilo) se líbí a udělá radost ještě někomu dalšímu. To je to, co na tom miluju.