Klára již je druhá členka divadla V.A.D. z Rakovníka (po Jiřím Sukovi známém to divadelníkovi). Díky nim se těžiště divadla V.A.D. značně vychýlené na západ odstěhováním některých členů do Prahy vrací bezpečně nad katastrální území Kladna.
V.A.D. je vůbec velmi kosmopolitním spolkem: Mimo šest obyvatel Prahy - je zcela otevřené takovým etnikům jako jsou obyvatelé Unhoště, Velvar, nebo dokonce tak exotických a vzdálených nebo právě Rakovník.
Bývá běžné, že kvalitní včelí matku si pro svůj Úl musí včelař vybrat a přivézt z větší dálky, nebo poslat poštou. Právě tak se do V.A.D. dostala Klára za Rakovníka. V roli Kláry se cítí tedy nepochybně přirozeně. Je jí 23 let, je studentka a zaobírá se mimo jiné boxem. Což pro včelí matku nemusí být k zahození. Zrzavá barva by jí řadila do plemene buckfastek.
Hlavní role a v zápětí interview na první straně prestižního měsíčníku… Jak se bráníš, aby ti sláva nestoupla do hlavy?
Samozřejmě ustát takovou slávu je vždy trochu oříšek, ale ani královna by bez svého včelstva neznamenala nic, neměla by komu kralovat a to se snažím mít vždy na paměti!
Jak se Ti v kladenském úlu líbí?
V kladenském Úlu se mi líbí moc! Panuje zde soudržná atmosféra a zatím jsem ani nebyla svědkem, že by se rozdávala žihadla.
Co zdejší trubci?
Trubci jsou úžasní, ale jelikož jsem zatím ve funkci královny velmi krátce musím si na ně dávat pozor, abych nedopadla jako má předchůdkyně.
No zkusit to můžeš… A souvisí s tím nějak ta záliba v boxu?
Box jsem začala dělat z důvodu, že zlepšuje postřeh a taky jsem potřebovala vybít přebytečnou energii.
Stihla jsi kvůli karanténě zahrát jenom jednou, jaké to bylo?
Bylo to skvělé! Celé představení jsem si moc užila a myslím, že hlavně díky suprovému kolektivu, se mi dokonce i vyhnula tréma.
A co děláš v izolaci?
Hodně šiju roušky, cvičím, pracuji na bakalářce a také hodně peču. Těším se až zase budeme hrát.
Děkujeme za rozhovor
V připravované inscenaci Nikoločava se bude střílet. Sháníme poplašňáky typu „Slavia“. Premiéra této re- a de-konstrukce nikološuhajského mýtu vychází na podzim, jako premiéra nového Morávkova filmu o Nikolovi Šuhajovi.
Tento rok probíhá v divadle vlna oválných narozenin (výročí s oválkem na konci). Je to pěkná příležitost seznámit čtenáře s jubilujícími členy souboru.
Jako první slavil člen logisticko-technické sekce, osvětlovač Václav Kratina, řečený „Velký“ Vašek. Přezdívku si Velký Vašek vydobyl ani ne tak svým vzrůstem, jako tím, že osvětluje v kooperaci s o něco menším Vaškem, tedy „Malým“ Vaškem“ (ten na fotografii není, to je Karlík).
Vašek vyniká zručností, a to hlavně díky divadlu, které mu dává čím dál větší výzvy ve výrobě a úpravě kulis. Protože drží zdárně linii, dostal k narozeninám dort z raciochlebíčků.
Následně slavil -iny Petr Čechlovský řečený Kraken, herec, kterého V.A.D. draftovalo ve Velvarech. Prvně oslnil jako Třasoň v inscenaci Krvavý román. Tamtéž oslnil i svou lebkou coby stěžeň pirátské lodi. Diváci jistě nemohou vytěsnit jeho nechutný výkon v roli oplzlého důchodce Vaňka v Upokojenkyních. Kraken je také skvělým tanečníkem, což ještě neměl možnost v divadle předvést, ta pravá role teprve přijde...
Ve Zlíně byly derniérovány Upokojenkyně v nastudování Městského divadla. Naopak ve Strakonicích se hrát začínají, a to v nastudování místního spolku Tyl. Hru začínají hrát také ochotníci z Brodku u Přerova. U Zlínského spolku Opona se dočká dalšího nastudování starší insce-nace divadla V.A.D. SÁGA RODU RASSINI.