Představení bylo dělané pro jednu hospodu

Jan Zdeňkovič Červený debatuje o Charmsovi ve Volyni / Zpravodaj Divadelní piknik Volyně

Ruský kroužek při divadle V.A.D. Kladno: Charmsovy pašije

 Rozhovor s jednatelem Ruského kroužku při divadle V.A.D. Kladno Janem Zdeňkovičem Červeným

 Proč jste se rozhodli dělat  Charmse, který je podle většinového názoru na divadlo nepřenosný?

Možná to byla právě ta výzva. Zajímavý úkol. S postupem času se ve V.A.D. vyprofilovala alternativní sekce a já pro ni hledal výrazné věci, které by pro ni byly vhodné. Nejprve mě napadla Jelizaveta Bam, a říkal jsem si, že už je tak provařená, že by jí bylo zajímavé dělat minimalisticky okolo stolu. Aby hra spadla do správného hospodského režimu naší alternativní sekce. A nakonec mi z toho vyšlo, že vlastně stačí jenom kus.

A k tomu kusu přibyla další látka o Charmsovy?

Hodně jsme si o tom četli, až vznikla myšlenka obohatit představení o další věci. Dostala se mi také do rukou kniha vzpomínek jeho ženy, která mě úplně dostala. Opravdu je velmi sugestivní. Jsou to určité malé dějiny, ve kterých si člověk může představit atmosféru doby a místa. Nakonec nám přišlo zajímavější hrát o prostředí, ve kterém nonsens vzniká, než nonsens pořád dokola omílat.

Je to jeden z důvodů, proč se hraje představení i mezi diváky na stolech?

 Hlavním důvodem je skutečnost, že zmíněná sekce se snaží obejít bez budovy divadla. Přípravné schůzky probíhají v hospodě, hodně čteme a z toho vznikl i hrací prostor. Představení bylo dělané konkrétně pro jednu kladenskou hospodu, která má přesně takové malé pódiíčko, jaké se nám hodilo. Zjistili jsme, že je to to, co potřebujeme, aby byl herec viděn

 Jak ses konkrétně ty setkal s Charmsem? Dnes jej už prakticky nikdo nečte.

 Četl jsem jej v patnácti, jako asi devadesát procent lidí, kteří jej četli. A pak jsem si na něj vzpomněl s divadlem. Bral jsem to jako určitou výzvu. Je pravda, že dnes jej nečte skoro nikdo. Možná že nonsens tohoto typu dostávají lidé jinými kanály. Třeba přes youtubové filmy nebo moderní ulítlé seriály. Možná je to i tím, že tenkrát byla jin doba a jiná atmosféra. Z podhoubí vždycky něco vybublá. Důvody jsou spletité pavučiny a určitě neexistuje pouze jeden.

Přijde mi, že V.A.D. začíná být určitým způsobem výukové divadlem. Naučil jsem se od vás historii Kladno a nedávno jste mě donutili si jít do knihovny opět vypůjčit Charmse.

Ty dvě hry, o kterých mluvíš, byly proleženy Písečkem, který tolik nepoučuje. Přiznávám, že mě podobný typ divadla něčím baví. Příští hra ovšem určitě taková nebude.

Máte něco v plánu?

Nebudu to prozrazovat.