Výchova dětí se nám pořád nedaří

Rozhovor s Kazimírem Lupincem, autorem scénáře a jedním z herců / Zpravodaj Volyně

Inscenací Píseček jste se pokusili vyrovnat s výchovou svých vlastních dětí?

To jsi řekla hezky, to jsi odpověděla otázkou rovnou za mě. V nás jsou všechny typy, které objeví ve hře. Prošli jsme si vším možným a výchova se nám pořád nedaří, tak jsme se z toho potřebovali vyhrát.

A podařilo se vám to?

Částečně jsme se z toho opravdu vyhráli, ale ta výchova se nám pořád nedaří (syn Jáchym 11 let a dcera Amálka 8 let)…

Základní podmínkou pro přijetí všech herců do této inscenace  bylo prověřené rodičovství (proto nehraju v Písečku)?

Ano, to je pravda, na začátku jsme preferovali, aby to byli skuteční rodiče, aby měli osobní zkušenost s vlastními dětmi. Jen u psychoterapeuta to nebylo nutné, nejdříve ho hrál Jan Karas (Karí), který momentálně čeká své druhé dítě a dnes Honza Lukavský (Šlukovrbovec), který se během zkoušení stal nakonec také otcem, takže možná přicházejí všechny V.A.D. děti díky Písečku, kdo ví…

Další věcí, která teď přijde, bude o patnáctiletých puberťácích a pak hra o vyrovnávání se s rolí prarodičů?

Tereza (žena Kazimíra Lupince, Laura Lupinová) byla teď v čekárně u doktorky a bylo tam asi deset dvanáct maminek, tak říkala, že by to bylo na Píseček II., že je to velké téma, ale asi se už budeme pořádně věnovat jen Krváku, který zkoušíme (Krvavý román, Josef Váchal) a snad už na podzim dozkoušíme, ale je to zatím jen zbožné přání.