Inferman a rozhovor s Žíťou
V.A.D. vyvinulo a uvedlo do provozu INFERMAN – unikátní systém na domlouvání termínů vhodný pro všechna divadla a spolky! INFERMAN šetří čas a hlavně nervy organizátorů. Operátor pouze líně klikne ve své řídící věži na poptávaná data a titul. Z toho INFERMAN automaticky vyvodí odpovídající obsazení včetně náhradníků a jejich pořadí a sám rozešle dotyčným hercům tabulku s termíny podob-nou Doodlu. Tu účastníci vyplní. Když nevyplní, častu-je je systém automaticky upomínkami, které plynule přechází ve výhrůžky. Situace se poptávanému stane dřív nebo později natolik nepohodlnou, že rád vyplní. Termín, kdy mohou všichni, se automaticky potvrdí nebo jej z případných více variant vybere operátor při míchání ranní kávy. Tím se zablokované termíny uvolní a herci jsou obesláni sms, nebo emaily (dle preferencí) s finálním termínem. Představení se zapíše do společného Google kalendáře. INFERMAN vyvinul na zakázku pro V.A.D. webmaster Jiří Žitník.
Jirko, sám jsi divadelník (jednou ze zásadních postav buštěhradského divadla KIX – pozn. red.) takže jsi při vývoji systému měl pochopení kam celá snaha směřuje, že?
Pochopení jsem měl naprosté, jelikož s domlouváním termínů máme sami, mnohdy bolestivé zkušenosti. Domluvit termín deseti lidí, kteří mají všichni rodiny, práci, koníčky, je někdy téměř nemožné. A to je vás ve Vadu ještě mnohem víc, máte různé alternace, spoustu her, takže jsem naprosto chápal, jak veliká pomoc pro nebohého principála by nějaký podobný systém byl. Hlavně ty automatické prudící maily i smsky, i když na ty asi ansámbl brzy získá imunitu.
Jak jsi se dostal k programátorsví, ke grafice a k divadlu?
Já jsem původně studoval úplně něco jiného – psychologii. Na vysoký jsem si ale začal přivydělávat vytvářením webu a uživil jsem tak rostoucí rodinu lépe než platem psychologa, tak jsem u toho zůstal. Ale potřebuju trochu vyvažovat tu strohou racionalitu programování něčím fantazijním, kreativním a emotivním. Což mě divadlo krásně poskytuje. Už na střední mě vždycky bavilo dělat nějaké scénky a blbosti. V tom jsem se pořádně mohl rozjet u nás v Buštěhradě, kde se sešlo spoustu lidí, kteří to mají stejně. Dělali jsme různé happeningy a představeníčka pro děti až jsme si jednou řekli, že musíme udělat pořádné divadlo se vším všudy. A hned první představení mělo velký úspěch a my jsme tomu úplně propadli.
V Buštěhradě děláte neuvěřitelné množství akcí. Kde se na to bere energie?
To jo, někdy se sám divím, kolik jsme před pandemií kromě běžných vystoupení za jeden rok stihli akcí. Hlavně je to díky partě lidí, kteří jsou ochotní obětovat svůj čas a udělat nějakou srandu pro ostatní. Ale všechny nás to baví a to je ten nejlepší motor i odměna..
Jak se KIXáci potýkají se složitějším coronavirovým obdobím?
Asi jako všechna divadla to bylo pro nás složité. Naštěstí to je pro nás jen koníček a neživí nás to. Ale neustále rušení představení, přesouvání na jiné termíny bylo dost únavné. Naše představení v Činoheráku se podařilo až na pátý pokus. Člověk pak ztrácí chuť se do něčeho vůbec pouštět, když jsou vyhlídky nejisté. Na druhou stranu jsme vymysleli alternativní varianty našich klasických akcí (třeba čarodějnická excoronovirizace města nebo živý stream rosvěcení stromku), takže to byla i svým způsobem inspirace.
Co se v KIXu chystá?
Chystáme už druhým rokem novou hru. Covid nám ale trochu rozhodil naše tempo a biorytmus, tak to jde pomaleji než obvykle. Už jsme si ale stanovili termín premiéry, což je nejlepší motivace a už nás to konečně dokope k pořádné akci. Po covidovém přibrždění zase nabíráme dech a chystáme nějaké menší aktovky, něco pro děti a už zas budeme moc dělat akcičky pro veřejnost. Plánů je spousta, tak snad už nás nebude omezovat žádné další vlny.